pondělí 20. prosince 2010

ENTITY - RUSCUSŮV KOUTEK

Blízký přítel mě požádal o laskavost - o vystavování jeho myšlenkových pochodů na mojí stránce. Co bych to byla za kamarádku, abych mu to odepřela. Takže zde první příspěvek z Ruscusovy mysli (užijte si to, je to čtivý :))



Přírodní výběr, bozi a neviditelná ruka trhu

Je až fascinující, jak mocné jsou tyhle... Dlouho jsem přemýšlel, jak vlastně ty prvky uvedené v množině nadpisu pojmenovat. Nakonec jsem zvolil označení entity. To pochází z latinského slůvka entitas, což představuje něco skutenčně (nebo aspoň možně) jsoucího (ať už hmotně, nebo v abstrakci). Přírodní výběr se v předminulém století stal přelomovým objevem, který vcelku triviálním způsobem vysvětlil mechanismus evolučních proměn. Je to hybná síla, která během stovek miliónů let vývoje života na Zemi udělala z hrudky slizu šimpanze bonoba. Přírodní výběr si sice prošel bouřlivou pubertou, která ho trochu pozměnila, ale v jádru zůstal sám sebou. Překonal krizi středního věku a jako vyzrálý dospělák má teď svou nezastupitelnou roli v moderní biologii.

Evropská civilizace má svůj počátek neodmyslitelně spjatý s božstvy různého typu. S postupem času ubývalo přírodních bohů a nahrazovali je antropomorfní bozi antičtí. Ty pak vytlačil Bůh křesťanský, který možná tak trochu připomíná unifikovanou superprojekci platónských idejí. Tenhle Bůh výrazně hýbal světem minimálně až do pozdního 18. století. Ve dvacátém století převzala roli božstev neviditelná ruka trhu, která řídí naše osudy víc, než si sami umíme/chceme připustit.

Teď se zamyslete nad tím, co všechny výše popisované entity spojuje, jakou vlastnost mají společnou. Už jste na to přišli?

Ani přírodní výběr, ani bohy, ani neviditelnou ruku trhu nikdo nikdy neviděl! I přes to moderní biologové s úctou až posvátnou oslavují a hýčkají si onen skvělý motor darwinovské selekce. Ačkoliv je nikdy neviděli, věřily a věří milióny lidí v různé bohy a nemusí to být jen Bůh křesťanský. Nota bene tenhle problém s Ním řešil třeba apoštol (nevěřící) Tomáš, který kategoricky prohlásil (Jan 20:25): „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ A neviditelná ruka trhu? No ještě že ji máme, abychom se prostřednictvím ní mohli zasloužit o blaho nejen osobní, ale o blahobyt celé společnosti, jak kdysi ve svém Bohatství národů napsal Adam Smith.
Rozhodně nechci žádnou z těchto entit připravit o její výsostné skoro až mocenské postavení. Taktéž nechci spekulovat o realitě, validitě či (ne)možnostech verifikace. Jen jsem tím chtěl na konkrétních případech poukázat na zajímavý fakt, že si lidská společnost, jak vidno často a ráda, vytváří spoustu abstraktních entit, ke kterým se upíná. Záleží jen na nás, jaké budou ty další.

Ruscus

1 komentář:

Layla řekl(a)...

Má to svůj základ. Když se upneš na něco/někoho hmotného, zradí tě to (propiska přestane v kritický chvíli psát - znáš to...). Ty nehmotný věci tě nezradí, protože jsi je nikdy neviděl, nemůžeš na ně nic svést, protože jsi jejich existenci nepodložil. Teda můžeš na ně něco svést, ale miliony dalších vyznavačů, ať už Boha nebo neviditelné ruky trhu, ti budou oponovat, protože by přiznání chyby něčeho dokonalého nikdy nedopustili. A takhle to bude vždy...